Jak si správně přát II

18.08.2022

Článek, ke kterému se na blogu často vracíte je o tom, jak si správně přát. Psala jsem ho přesně před rokem. Byl o tom, že podstatné je myšlenku či přání formulovat co nejpřesněji, aby to "něco" někde nahoře vědělo, jak to přesně myslíme a chceme. (viz. moje přání více odpočívat a následně můj úraz nohy). Dnes se na to podíváme ještě trochu jinak. Někdy za mnou přicházejí lidé a říkají, že by chtěli změnu v práci. 

Například Maruška: "Já cítím, že mě to už na té pozici nebaví. Asi jsem si to představovala nějak jinak. Možná bych chtěla změnu. Nevím ale, jestli vůbec a jakou. Jestli odejít či zůstat ve firmě. Co bych jiného ještě mohla dělat." Na konkrétnější dotazy zatím nezná odpověď, jenom cítí, že něco není dle jejích představ. Co můžeme i v tomto stádiu "nevědění" udělat, je posunout se alespoň o krůček dál. 

Rozhovor může probíhat dále i takto:

"Maruško, zkuste si na chvíli zavřít oči a přestavovat. Představte si sebe ve své práci snů. Co vidíte?"
"Vidím, kolem sebe lidi. Určitě tam nejsem sama."
"Kolik lidí?"
"No, asi tak dvacet."
"Kde jste?"
"Jsme všichni v jedné velké místnosti."
"Jaká je ta místnost?"
"Je velká, světlá, prosklená. Mě se líbí světlé otevřené prostory. Mám hezký výhled na ulici a do zeleně. Kancelář je minimalisticky a vkusně zařízená. Není to klasická kancelář, jsou tam i zóny na malé schůzky či odpočinek. Kolem je hodně kytek a barvy jsou hezké, pastelové".
"Vidíte tam někde svého šéfa či šéfovou?"
"Ano, vidím. Zrovna tam něco řeší. Vypadá, že ho to baví, vysvětluje a lidi ho poslouchají. Všichni vypadají v pohodě."
"Jaký by měl být Váš ideální šéf?"
"No, hlavně lidský, chápavý, prostě v pohodě. Odborník, spravedlivý, hlavně abych se mohla od něj něco naučit."
"A co tam děláte Vy?"
"Já sedím u svého stolu u okna s výhledem do ulice, pracuji na nějakém projektu, mám za něj velkou odpovědnost, zároveň vím, že v tom nejsem sama, kdyby bylo nejhůř. Chystám se na schůzku s klientem. To by mě bavilo. Pracovat v kanceláři a pak jít občas mimo kancelář na jednání. Určitě nechci pracovat sama a z domova."

A náš imaginativní rozhovor pokračuje. Byť Marie ještě nemá úplně jasno co bude dál, srovnala si alespoň nějaké požadavky a představy o své ideální práci. Má na starosti projekt/či projekty, za které je plně odpovědná. Její práce bude kombinací práce v kanceláři a schůzek mimo. Chce pracovat s lidmi, příjemné prostředí je pro ní také důležité. Chce mít pohodového, inspirativního šéfa a tak dále.

A náš imaginativní rozhovor pokračuje. Byť Marie ještě nemá úplně jasno co bude dál, srovnala si alespoň nějaké požadavky a představy o své ideální práci. Má na starosti projekt/či projekty, za které je plně odpovědná. Její práce bude kombinací práce v kanceláři a schůzek mimo. Chce pracovat s lidmi, příjemné prostředí je pro ní také důležité. Chce mít pohodového, inspirativního šéfa a tak dále.

No a to je začátek. V čem máme jasno, tomu věříme, a to si přitahujeme. Máme velkou pravděpodobnost, že se to splní. S Marií budeme dále pracovat a rozvíjet její představy. Můžeme si povídat o tom, co jí baví na stávající práci a čeho si cení. Co jí naopak vadí. Jaké má koníčky. Co jí bavilo v dětství a mohlo by souviset s její další prací. Jaké jsou její životní hodnoty a jaké má love brandy. To vše jí pomůže dále třídit myšlenky a stanovovat priority v rozhodování o tom, co dále v pracovním životě. Step by step. Nejefektivnější cesta, kterou znám. Hodně štěstí!

Share